Anatomie svalů II.

18.05.2010

I. Strukturní složky

Aby sval mohl správně a efektivně pracovat, musí mít správnou strukturu. Jak už bylo zmíněno v úvodním článku, vykonavatelem veškeré svalové aktivity jsou strukturní bílkoviny aktin a myozin. Tyto jsou tvořeny stavebními jednotkami zvanými aminokyseliny, které člověk získává v potravě z bílkovin rostlinného i živočišného původu.

Nemá-li organizmus k dispozici dostatek aminokyselin, nebude budovat svalovou hmotu, i kdyby člověk cvičil sebevíce. Vzhledem ke komplexitě svého složení jsou bílkoviny živočišného původu (jejich zdroji jsou libové maso, vaječný bílek nebo mléčné produkty) považovány za vhodnější než ty rostlinné.

Alternativním zdrojem pro aktivní sportovce pak mohou být různé bílkovinné hydrolyzáty obsahující již jednotlivé aminokyseliny v přesně definovaném poměru. Jejich výhodou je relativně snadná dostupnost pro organizmus a optimální složení podporující formování svalové hmoty. I zde však platí, že všeho moc škodí, nadbytek aminokyselin představuje pro organizmus velkou dusíkovou zátěž. Tuto je potřeba náležitě zpracovat a vyloučit, vysokoproteinovou dietu proto nelze doporučit zejména lidem trpícím jakýmkoliv jaterním nebo ledvinným onemocněním.

II. Energie

Ke každé práci, tedy i té svalové, je potřebná energie. Tu svaly získávají z cukrů, jejichž omezené množství je skladováno i ve svalu samotném v podobě svalového glykogenu (polymer glukózy). Ten poskytne prakticky okamžitě k dispozici glukózové jednotky pro svalovou aktivitu. Dalším zdrojem energie, zejména pro déletrvající svalovou práci, jsou pak tuky, uvolňované v průběhu fyzické aktivity do krevního oběhu z tukových zásob organizmu.

Během svalové práce samotné však nedochází k budování svalové hmoty, toto nastává až ve fázi regenerace, kdy organizmus ve snaze adaptovat se na vzniklou zátěž začne zvýšeně tvořit svalové proteiny, aby případné další zatížení lépe a snáze toleroval. V této době však rovněž dochází k obnovování zásob svalového glykogenu, který byl během cvičení vyčerpán.

Protože je zásobní energie pro organizmus podmínkou pro přežití, tělo bude přednostně budovat energetické zásoby, tedy svalový glykogen, a to i za cenu případného odbourávání svalové hmoty k získání aminokyselin, které pak promění v glukózové jednotky. Při nedostatečném zásobení organizmu energií a aminokyselinami proto bude svalová hmota po cvičení spíše odbourána, následkem bude pak stupňující se svalová únava a slabost při další fyzické námaze.

III. Vitaminy a minerály

Kromě aminokyselin a energetických zdrojů jsou pro svalovou činnost nezbytné mnohé další látky, jako jsou například vitaminy fungující jako kofaktory enzymů podílejících se na uvolňování energie. Zvýšená únavnost organizmu bývá jedním z prvních příznaků, i když značně nespecifických, jejich nedostatku.

Z minerálů je nepostradatelná úloha vápníku a hořčíku potřebných ke správné svalové relaxaci. Jejich nedostatek se proto nejčastěji projevuje jako svalové křeče během cvičení nebo i spontánně vznikající během klidu.

Křečemi se může rovněž projevit i nedostatečné zásobení svalu zdroji energie a nebo kyslíkem. O kyslíku a jeho úloze v získávání energie pro sval více v další části.

Autoři: MUDr. Katarina Urbanová
Zdroj: www.massbuilder.eu
Obrázky: Internet
Vložil: Dostál

Diskutovat k tomuto tématu můžete zde.