Koleno I.

22.05.2009

Kolenní kloub je skloubení stehenní, holenní kosti a čéšky. Pro normální funkční zatížení kolena je potřeba působení kvalitních pevných vazů, kloubního pouzdra, hladkého povrchu kloubních ploch-chrupavek a menisků. Při zatížení chůzí, během či sportem je od něj vyžadována plná stabilita.

Vyšetření kolena provádí většinou specialista z oboru ortopedie nebo úrazové chirurgie. Pacienta přivádí k lékaři bolest, omezení hybnosti kolena nebo dokonce zablokování pohybu kolena Pocity nestability při zátěži. Přítomnost tekutiny (výpotku) v koleně. Pacienti udávají zhoršení obtíží po zátěži jindy noční bolesti. Omezení určitých činností např. chůze ze schodů nebo dřep. Jindy popisují přeskakování při ohnutí či natažení.

Je důležité sdělit lékaři zda k poškození došlo úrazem, když ano jaký byl mechanismus úrazu. Kterým, směrem koleno vybočilo, zda byl pohyb omezen ihned nebo zda došlo k mechanické blokádě pohybu. Jestli úraz provázelo prasknutí či přeskočení. Zda se otok objevil v prvních hodinách nebo až později.

V případě výpotku v kolenním klobu provede lékař punkci a odsátí obsahu z kolene. Obsahem může být krev pak mluvíme o haemartros. Jindy je výpotek slámově žlutý či s různým stupně krvavého zabarvení. Tekutinu lze odeslat v případě podezření na celkové či infekční onemocnění do laboratoře na rozbor či dokonce kultivací zjistit infekční původ výpotku. V tom případě bývá přítomna teplota nad 38 stupňů a bývají celkové příznaky infekce.

Po klinickém vyšetření následuje rentgenový snímek kolena. Další vyšetření následují je-li potřeba diagnózu upřesnit či potvrdit. A dále jeli potřeba přesnější popis poškození před rozsáhlou operací. Jedná se o ultrasonografii, CT či magnetickou rezonanci. Tato vyšetření se standardně neprovádí, jejich provedení indikuje lékař specialista.

Anatomie

Kolenní kloub je tvořen spojením tří kostí: dolním koncem stehenní kosti, horním koncem holenní kosti a češkou. Styčné plochy těchto kostí jsou pokryté chrupavkami.Ty jsou dokonale hladké a elastické a umožňují pohyb kostí proti sobě.

Důležitou součástí kolena jsou menisky. Menisky jsou na průřezu trojhranné chrupavčité ploténky, jejichž vnější okraj je nejsilnější a přirostlý ke kloubnímu pouzdru. Vnitřní okraj je volný a tenký a ostrý a směřuje do kloubní dutiny. Na obrysu jsou okrouhlé.

Celý kloub je uzavřen kloubním pouzdrem. Stabilita kolena je ve všech směrech pohybu a ve všech rovinách držena staticky kolenními vazy a dynamicky svalovou manžetou.

Kolení vazy vymezují krajní rozsah pohybu. Na vnitřní a zevní straně jsou to vnitřní a zevní postranní vaz. Uvnitř kolena pak přední a zadní zkřížený vaz.

Dynamickou složku tvoří svaly, které tvoří manžetu po celém obvodu kolena.

Proti bočnímu rozklopení kolena působí v koleni dva postranní vazy, zevní a vnitřní. Jsou uloženy v kloubním pouzdru a k jejich poranění je potřeba hrubého násilí, nárazu do kolene zboku. Mají schopnost vlastního hojení, a operační léčbu vyžadují pouze úplná utrhnutí těchto vazů.

Proti předozadnímu pohybu působí přední a zadní zkřížený vaz. Pro stabilitu jsou velmi důležité a proto také přední zkřížený vaz bývá nejčastěji poraněn. Naopak zadní zkřížený vaz je ve své funkci podpořen silným a pevným zadním kloubním pouzdrem a jeho poranění je spíše raritní. Oba zkřížené vazy jsou napnuty uvnitř kloubu a nemají žádný hojivý potenciál.

Poranění i léčbu předního zkříženého vazu lze přirovnat k prasknutí struny. Pokud praskne, již nikdy jej nelze napnout na původní místo, proto je třeba provést jeho náhradu plastikou.

Menisky jsou chrupavčité lišty po obvodu kloubní plochy, které zajišťují rovnoměrný přenos váhy po kloubu i při určitých rotacích, které jsou v malé míře na každém kolenním kloubu možné. Při přesahu meze pohyblivosti menisku a zároveň došlápnutí může být tento skřípnut mezi kloubní plochy, čímž dojde k jeho roztržení.

Jelikož meniskus je z bezcévné chrupavky, tudíž nemá žádný hojivý potenciál. Prasklinu menisku je možné přirovnat k prasknutí kuličky v ložisku. Tato nese váhu, ale pokud se objeví nerovnost, tak postupně poškozuje okolní kontaktní plochy. V případě kolene tak poškozuje kloubní povrchy - chrupavky. Léčba je v tomto případě operativní, je třeba nerovnost zahladit, či odstranit zcela.

"Ložisko bez jedné kuličky je sice méně odolné vůči zátěži, nicméně dál plně funkční."

Kloubní povrch je pokrytý vrstvou chrupavky, za ideálních okolností zcela hladké. Přetížením a úrazy na ní vznikají nerovnosti, trhliny až v případě těžké artrózy chrupavky vymizí zcela a kloub je pak značně bolestivý. Léčba chrupavčitých poranění je nejobtížnější a zatím umí lékařská věda spíše bránit rozvoji dalšího postižení, než poranění zcela vyhojit.

Autoři: MUDr. Pavel Přikryl, MUDr. Tomáš Uher, PhD.
Zdroj: http://www.rameno-koleno.cz
Ilustrace: Internet

Diskutovat k tomuto tématu můžete zde.